CESTOVÁNÍ ČASEM

Pátrám v tmavém skladu vyprchaných lásek,
prohlížím si zastavárnu rozprášených snů,
na krabici „kdysi“, plné zašlých vrásek
zapínám proud citů do polohy stůj.

Černoblílé fotky vydechují vůni,
zpět do časů mládí tak ráda se vracím,
v žilách tlukot srdce jako bubny duní,
horkou hlavou letí, pojem času ztrácím.

S babičkou a dědou na Matějské pouti,
z vlasů světlý kohout s velkou bílou mašlí,
byly mi snad čtyři, sukně se mi kroutí,
bílý okraj fotky je už hodně zašlý.

Škola, první lásky, osud drží kopí,
cestování vlakem, internát a závrať,
někdy, jak to bývá, hlouposti se tropí,
nad rozlitým mlékem ticho a pak – zaplať.

Dál se život zbarvil, fotky, práce, děti,
úsměvy a štěstí, dorty plné svíček,
radosti i smutky, pár dlouhých let v pěti,
dny tak rychle letí, je čas schovat klíček …