pour encourager les autres…

slunce už zapadlo
ale jeho poslední záře
ještě povznáší živoucí
mlčenlivou louku
než ji noc zahladí

vdechuji vůni květin
nespěchám
ne snad proto
že se nechci unavit
ale spíš proto
aby to všechno déle trvalo

podivná logika přivádí k závěru
že pokud předvídáme nějakou událost
snažíme se znemožnit aby k ní došlo

každý člověk je důvěřivý
ve věcech kterým dobře nerozumí
jak se zachytit
v prchavé podstatě času
něčeho pevného

vítr ustal
na tmavnoucím pozadí
se rýsuje nehybný obraz včely
pocítil jsem lehounký úder do tváře
na hrudi ležela kulička
z chlebové střídky

vytáhl jsem rolety
a nade mnou stála dívka
její křivky
vyčerpávaly možnosti geometrie
a s úsměvem si pohrávala
s trubičkou slámky

víte příteli
že rudé kolo kolem měsíce
znamená déšť?

milá Tartine
inu skutečnost si libuje
v symetriích
a první podzimní chlad
po letním útlaku
se stává symbolem života
vysvobozeného
ze zajetí tropické horečky…