láskoviny 43

Zlehka odhalená
jako je závan větru
vlasy na ramena
tvou řekou plaví
venku voní sena
a z trávy hrají cvrlikavý
studem nalíčená
v tichu je slyšet popínavý
šeptání mraků v kilometru
tikání střelky barometru
bublání lávy
kdesi tam.

Nehledám, má lásko nehledám
nic už k hrám
ty z krasohledů.
Díky mám!
I když nedovedu,
jak hora lásku nést
už v očích světla měst.
-----------------------------------------------------

Jsi
a to mi stačí
jdu léta po stopách
jsem ten
co značí
stromy tam u cest žití
co nití jsem už odmotal
pro návraty
přečetl z hvězdných drah
svět co bolí
s holou a holí
pěšinami
zeptej se táty nebo mámy
jakou maj cenu drahokamy.

Čím víc jí dávám, tím víc jí mám.
(William Shakespeare)