Nebolí to, jen zakňourá ...
...
» autorka: básněnka |
...obrátila jsem polaritu
a rituálem rozhořela ranní nebe
ne nebolí to
jen zakňourá
se zlomenou jazylkou nihilismu
a v osmém pádě jsem přestala být větrným mlýnem
začetla se do ilustrovaného ouška
s jídelními hůlkami v zálivu asijského oka
oblékla si amen jako starou vestu po dědovi
možná se zlobí
v divadelním kukátku
jdou věci trošku pozpátku
s gravírovanou žhnoucí tkanicí
navlékám ráda
divokou šťavnatou štvanici
mý myšlenkový jsou někdy jako břišní...
když vstává město
a rituálem rozhořela ranní nebe
ne nebolí to
jen zakňourá
se zlomenou jazylkou nihilismu
a v osmém pádě jsem přestala být větrným mlýnem
začetla se do ilustrovaného ouška
s jídelními hůlkami v zálivu asijského oka
oblékla si amen jako starou vestu po dědovi
možná se zlobí
v divadelním kukátku
jdou věci trošku pozpátku
s gravírovanou žhnoucí tkanicí
navlékám ráda
divokou šťavnatou štvanici
mý myšlenkový jsou někdy jako břišní...
když vstává město
Tipů: 35
» 17.10.13
» komentářů: 20
» čteno: 672(32)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.10.2013 - 19:26
krizekkk
Pochody. Praha - Prčice, například... ST
» 17.10.2013 - 21:57
moc se mi líbí první věta, obrátit polaritu, jak málo kdo tohle umí... vidět krásno ve všem - já jsem prostě pozitivní a to i ve chvílích kdy teče do bot, doufám, že zdravě... :-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Po tělech ... | Následující: Růžencová slavnost...