mezolitní...
mění...
» autor: enigman |
na podmrzlých polích
leží poprašek čerstvého sněhu
půda je těžká
a klouže
pískovcovým labyrintem
hlubokých roklí
a přesýpavých pokryvů
jasany se začínají bělat
ostrůvky buků
fialově prosvítají
modříny
ještě nechtějí sundat žluť
slova i zámlky
kdesi v prostoru odrážejí
nedořečené věty
nezávěrů
o dvě patra vědomí níž
už je mluva vzácná
něco jako vlny pod hladinou
když klesá kámen ke dnu
nejsem plný pocitů
jen svědčím
s kým jsem se potkal
a do koho vplývám
povězte mi Anaon
má něco společného smíření
se směřováním?
to nevím příteli
stojím tiše
víš kde jsem
možná ti dovolím
abys mne nalezl….
leží poprašek čerstvého sněhu
půda je těžká
a klouže
pískovcovým labyrintem
hlubokých roklí
a přesýpavých pokryvů
jasany se začínají bělat
ostrůvky buků
fialově prosvítají
modříny
ještě nechtějí sundat žluť
slova i zámlky
kdesi v prostoru odrážejí
nedořečené věty
nezávěrů
o dvě patra vědomí níž
už je mluva vzácná
něco jako vlny pod hladinou
když klesá kámen ke dnu
nejsem plný pocitů
jen svědčím
s kým jsem se potkal
a do koho vplývám
povězte mi Anaon
má něco společného smíření
se směřováním?
to nevím příteli
stojím tiše
víš kde jsem
možná ti dovolím
abys mne nalezl….
Tipů: 25
» 13.10.13
» komentářů: 9
» čteno: 812(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.10.2013 - 20:49
krizekkk
ST
» 18.10.2013 - 00:31
ta slova mají něco, co mě zjiskřilo oči... příjemně...
právě dopíjím poslední višnové víno, smiřuju se s tím, že pro mě je to poslední višňové víno roku 2011, miluju jeho vůni, chuť... hladím tvar lahve a potisící čtu jeho etiketu... a vím , že mě směřuje k tomu, že si pořídím další višňové víno, pro jeho vůni, pro jeho chuť, pro jeho etiketu, pro tvar lahve...
takže , kdo ví.... nechceme přijít o známé a chutné... o vůni, o pocit, o chvíli, kdy....
když je naděje to mít... proč k ní nesměřovat...
právě dopíjím poslední višnové víno, smiřuju se s tím, že pro mě je to poslední višňové víno roku 2011, miluju jeho vůni, chuť... hladím tvar lahve a potisící čtu jeho etiketu... a vím , že mě směřuje k tomu, že si pořídím další višňové víno, pro jeho vůni, pro jeho chuť, pro jeho etiketu, pro tvar lahve...
takže , kdo ví.... nechceme přijít o známé a chutné... o vůni, o pocit, o chvíli, kdy....
když je naděje to mít... proč k ní nesměřovat...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: červená Karkulka bez cenzury | Následující: k rozlišování podstaty...