Manon Lescaut

Manon je můj svět.
Manon je můj svět.
Manon je oheň a světa střed.
Manon je ve mně a plave v těle
nepotkat ji, žil bych jak v cele.
Manon je slunce. Manon je svící
Manon je třpyt, zakletý v létavicích.
Manon je vše, co v básních psáno
Manon je život, každé mé ráno!
Manon je plamen, Manon je rusovláska.
Manon je má opravdová láska.
Manon, ach Manon, Manon z mého srdce!
Manon je zemřít s dýkou v ruce...
Manon podobna všem, jež jsou milovány
Manon pro niž já ztratil svoje známý.
Manon. Drahá! Ach Manon! Dítě...
Manon, ach Manon, Manon! Chci tě!
Kéž bych vás mohl světem nést.
Přes všechno zlé a příští.
Chtěl bych vám nocí trhat z hvězd.
A umřít pro vás na bojištích.
Ach Manon Lescaut, má tvář je jiná.
co včera, dnes již neplatí.
Hrubne mi hlas, chutnám vína
Ach Manon Lescaut, Manon!
Již se nevrátím
Ať pro lásky dál svět se točí
amorci v letu, nebem ...snad?
od krve víčkem skryjí oči
Já vás měl Manon, rád.
Já vás měl Manon... rád!