Pro Zemi

Viděl jsem louky,
uschlé a ohořelé,
viděl jsem lesy,
jimž srdce chybělo,
potkal jsem děti
a v jejich mysli, v těle
zlo zasazené zrálo, kypělo.

Viděl jsem ryby,
jak se v dehtu topí,
viděl jsem potok,
jež ve stoce končí,
viděl jsem pouště,
kde dřív byly tropy,
za mřížemi spousty smutných očí.

Viděl jsem ptáky,
z drátů potrhané,
viděl jsem laně
u cest krvácet,
potkal jsem starce,
co v slzách vzpínal dlaně
a neměl sílu, sílu navracet...

...co vzala voda,
děti jeho dětí,
kde dřív Země žila,
je dnes jenom prach,
kde dřív byl ráj,
je dnes suť a smetí,
tam beznaděj se houpe na vlnách.

Viděl jsem vichry,
města zatopená,
jak se Země mstila
a jak plakala,
viděl jsem vlnu větší
než je stěna,
viděl jsem jak Země pukala.

Potkal jsem lidi,
kteří stále neví,
že to co dáš,
budiž ti navráceno.
Za Země krev
splať dluhy lidskou krví,
je jedno čí - muži, dítě, ženo!

Čím vyspělejší jsme,
čím větší naše síla,
rozum náš se více vytrácí,
až jednou - bez Země,
která nám matkou byla,
zbudou z nás jen hvězdní tuláci.