S kytarou
chtěla bych kategorii miniatury / věci
» autorka: Kapika |
Když mi bylo patnáct, cítila jsem se hrozně důležitě pokaždé, když jsem někam šla se svou kytarou přes rameno.
Teď je mi o deset víc a když už si někam nesu kytaru, cítím se hloupě, když s ní v autobuse nebo v obchodě překážím.
Důležitě si nepřipadám.
Když si zpívám sama doma, cítím se být sama sebou.
Teď je mi o deset víc a když už si někam nesu kytaru, cítím se hloupě, když s ní v autobuse nebo v obchodě překážím.
Důležitě si nepřipadám.
Když si zpívám sama doma, cítím se být sama sebou.
Tipů: 12
» 26.09.13
» komentářů: 5
» čteno: 738(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.09.2013 - 23:26
2 
proč hloupě?...já když jdu s trakařem přes rameno tak mám v autobuse docela místo...
» 27.09.2013 - 11:43
:) Obdobně jsem na tom s klapáním podpadků. Jako náctileté se mi líbilo, jak klapu a teď to nesnáším, protože se lidi otáčí a mně je trapně... :)
Hezké zamyšlení. ST **
Hezké zamyšlení. ST **
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pod akáty | Následující: Podzim optimista