Kolíbavá

Až mě potkáš, měj můj pohled,
měj mé kradmé pousmání.
Věř mi. Jsem tvůj dalekohled
do příběhů vkolíbání.
Až pak dej mi velkou bolest,
svěř mi uzel svízele.
Rozpletu ho, není to lest!
Jsem čtyřlístek z jetele.
Až tě svedu, měj mé stráně.
Měj mé horké vyvěrání,
vykouzlím ti moře za ně,
proměním se v mušli k hraní.
Naposledy vzdej své stíny,
nezbude z nich ani prach.
Cesta míří do bažiny:
BLUDIČKA jsem a Ty STRACH.