Ještě jsi příliš krásná

ještě jsi příliš krásná
na odlesky plamenů
z krbu v obýváku

červeň si půjčuj od vlčího máku
a nebo od slunce
když říká
tak zas zítra

ještě jsi příliš krásná
na prospaná jitra
a opatrné krůčky kolem žití

oči
které tě nezachytí
zůstanou chudé jak kostelní myši

stejně jako uši
jež tě neuslyší

ještě jsi příliš krásná
na podpatky
odložené do botníku

jabloň s přemírou mízy v lýku
se přece nekácí
dokud je v květu

zvedni své ruce z parapetu
protože z okna neucítíš
až zavoní láska

ještě jsi příliš krásná

jednou však odkvete
i sedmikráska