Nejsem jeho
...ani svoje.
» autorka: spare |
Přikládám k ústům sklenku červeného…
Není můj,
a nejsem jeho.
Kočičí drápy,
kopřivové stonky.
Jen při mně stůj,
vy hledejte ho.
Sůl, mi do ran sypou místo léku,
hráz vždy nezastaví řeku.
Skrytá past tě lapí,
neuslyšíš zvonky.
Dál nejsi můj.
Jsem navždy jeho.
Křičím o život!
Oči zmizelého.
Není můj,
a nejsem jeho.
Kočičí drápy,
kopřivové stonky.
Jen při mně stůj,
vy hledejte ho.
Sůl, mi do ran sypou místo léku,
hráz vždy nezastaví řeku.
Skrytá past tě lapí,
neuslyšíš zvonky.
Dál nejsi můj.
Jsem navždy jeho.
Křičím o život!
Oči zmizelého.
Tipů: 28
» 13.09.13
» komentářů: 10
» čteno: 917(23)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Šestadvacet ročních dob | Následující: Krátce z troposféry...