Sny v rámečku od života

Stíny propletených myslí..

Léto kreslí už mi zimu do dlaní

Při svítání nerozeznám sen,
ani den mi nepřijde lepší než hořkost slz

A přitom už i obloha pláče za mě
..každý večer..

Asi, že mi došly slzy.

Pramen vášní čeká na vulkán.
Slova ve frontě na vyřčení
..netrpělivě drmolí něco o povídání

Jen ten dobrý skutek má stále závoj

připravený k potrestání