Voníš spánkem

V krbu, ještě šeptá oheň
noc pomalu se loučí
jen jako mimochodem
usnulas mi v náručí

Už nemáš krásných otázek
o životě o lásce
hladí tě tvůj sladký sen
spánku věrný průvodce

Zavoníš mi pomerančem
který už jsi nedojedla
taky vínem, klidem
tvoje ústa oněměla.

Jenom úsměv uličník
občas po nich proskočí
nevadí mu , že už spíš
on si nedá si poručit'

Voníš spánkem přítulná
schoulená mi v objetí
nepůjdu dnes večer spát
verš napíšu ti poslední

Poslední verš večera
kdy smála ses a vyprávěla
svůdná byla veselá
než spánkem jsi mi zavoněla