Poslední psaní

výčitky

jako v očích panenky u cesty

po dopravní nehodě

drtí mi hrudník v lisu



milostné psaní bez podpisu

se závanem vůně

dnes už matné

z časů

kdy měnili jsme okamžiky

na posvátné



a pak ten řetízek

stokrát přetržený

až nakonec už nešel spravit



roztřesenýma rukama

si zkouším nalít

naši oblíbenou značku

a nepokapat ubrus jako kdysi



celkem to zvládám



jen jedna slza padá na dopisy

ale ruce za ni nemohou



proč jsem byl právě dneska na nohou

když klapla dvířka

u poštovní schránky?



pamatuješ

jak jsme byli spolu u studánky

a ty sis přála

pomníček mít jednou právě tam?



odpoledne půjdu k řece na oblázky



já ti ho udělám