Za loukou zapadalo» autor: René Vulkán |
Za loukou zapadalo.
Do žluta.
Z trsů trav stébla
s chmýřnatými metličkami.
A jak se to slunko
ke mně prodíralo,
klásky zlatilo.
Začal jsem chválit Boha
slzami, které mi
nad tou krásou
vyplavil.
Do žluta.
Z trsů trav stébla
s chmýřnatými metličkami.
A jak se to slunko
ke mně prodíralo,
klásky zlatilo.
Začal jsem chválit Boha
slzami, které mi
nad tou krásou
vyplavil.
Tipů: 34
» 20.08.13
» komentářů: 16
» čteno: 838(30)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.08.2013 - 21:26
Taky se vždycky v takových chvílích dmu pýchou, jaká je naše zem překrásná zahrádka. ST!
» 26.08.2013 - 06:48
krizekkk
No, má to sílu. ST
» 26.08.2013 - 12:23
6thSun: je to tak, nedávno jsem psal řeč k příležitosti rozloučení se s kamarádem knězem, který opouští naši farnost a jde učit do semináře a musel jsem několik vět vyškrtat, protože jsem věděl, že bych se rozbečel kdybych je chtěl vyslovit
» 26.08.2013 - 13:34
Příroda je čarokrásná a neustále okouzluje a nabíjí. Krásně jsi to popsal **
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Země holubice sivá | Následující: Zvonění