Víla

Vzpomínám, jak brouzdaly jsme bosy
prvními ranními kapkami rosy.
Leskly se tak jasně
drahokamy rozházené v trávě.
Tančily jsme mezi kapkami deště
něžně jsi říkala, dotýkej se mě
křičela, líbej mě ještě.
Při západu slunce
vyniklo tvé krásné tělo.
Neměla jsi na sobě skoro nic
krásně jsi voněla a já chtěla víc.
Vzpomínám, jak usínaly jsme spolu v kapradí
nektar z květů snídaly.
Toužebně jsem tě sledovala, tvůj dech
pohyb hrudníku, tlukot srdce.
Láska je krásná, však chutnají trpce hrozny vína
co vypadají sladce, slunce se dotklo země.
Vílo, kam jsi zmizela?