Zvířený prach touhy
http://www.youtube.com/watch?v=7Es0uaHCiAY
» autorka: Verena |
Kdesi v hloubce na jazyku
cítím ještě hořkost zvyků
cítím ještě pouta stará
už by ale neobstála
smršť toho,
co mě strhlo do stěn svých propastí
je silný vír
ten láká a nepustí
duši jsi vyčetl zpod mých řas,
světle zelené světlo bez příkras
ve větrníku dnů barvy se mění
čekám na tvoje pousmání
to umí vzít času jeho moc
jen ty a já ... a tahle noc
kovově modrou oblékám ve tvých snech,
bez dveří vcházím, tak mě nech,
poslepu dotýkám se tvého těla,
v těch tmách zcela oněmělá
v roztříštěných barvách minulosti,
na tomto světě jenom hosti,
vdechnu život ze tvých úst,
v perleti rána zase růst,
ve zlomcích noci přestávat dýchat,
hledám tě v kousku ticha
hledám tě v touze
která nemá dno
a čtu v knize
kde chybí pár řádků
vepiš své jméno
dost bylo zmatků
sametem pohlazení
zůstal jsi a už nikdo jiný není.
cítím ještě hořkost zvyků
cítím ještě pouta stará
už by ale neobstála
smršť toho,
co mě strhlo do stěn svých propastí
je silný vír
ten láká a nepustí
duši jsi vyčetl zpod mých řas,
světle zelené světlo bez příkras
ve větrníku dnů barvy se mění
čekám na tvoje pousmání
to umí vzít času jeho moc
jen ty a já ... a tahle noc
kovově modrou oblékám ve tvých snech,
bez dveří vcházím, tak mě nech,
poslepu dotýkám se tvého těla,
v těch tmách zcela oněmělá
v roztříštěných barvách minulosti,
na tomto světě jenom hosti,
vdechnu život ze tvých úst,
v perleti rána zase růst,
ve zlomcích noci přestávat dýchat,
hledám tě v kousku ticha
hledám tě v touze
která nemá dno
a čtu v knize
kde chybí pár řádků
vepiš své jméno
dost bylo zmatků
sametem pohlazení
zůstal jsi a už nikdo jiný není.
Tipů: 19
» 15.08.13
» komentářů: 9
» čteno: 687(16)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mlhovinou Perseid | Následující: Tmou