Láska je jako plamínek

Láska je jako plamínek

... plamínek, co v našich srdcích vzplál,
když zahleděl jsem se do tvých očí,
a pohled tvůj mi pokyn dal,
když dotýkal jsem se tě a políbil,
velmi rychle se z něj stal žár,
žár, který dává teplo i pálit umí,
když neví, kudy a kam.
Nyní mám jen plamínek, snad malou svíci,
o kterou pečuji, a mám ji nade všechno rád...
zhasnout ji však neumím,
ona je jediné světlo, které v životě mám.
Jen ty můžeš té svíci světlo vzít,
a pak snad v pokoji dál svůj život žít.
... a já můžu jen vděčný být, že jsem poznal lásku, ale musel sem ji nechat jít…
a až snad mě jednou zavolají do nebe, že už přišel můj čas, buď si jista,
že má poslední myšlenka bude na tebe,
a že ten plamen v mém srdci,
… hořel dál.