Popiš» autorka: Marta Valenová |
Popiš svůj úsměv
vím, že se právě směješ.
Popiš své oči modré
co do nich spadlo nebe...
Popiš svou něhu, jak bys
teď mou ruku chytit chtěla
a dát si ji na svou tvář.
Popiš svou vášeň
kdy spojí se naše těla
v jednu vodu živou, vodu neperlivou.
Popiš mě, jakou bys mě chtěla
a já takovou budu, však neutvořím se
k obrazu tvému, zůstanu sama sebou
s očima, které mají více barev.
Nedokáži se popsat sama
jsem volná a ničím nespoutaná.
Nehledím zpět a mám jen teď
žít chci tvým okamžikem
když nemůžeme být spolu.
Tak popisuj....
Ať nedojdou nám slova.
vím, že se právě směješ.
Popiš své oči modré
co do nich spadlo nebe...
Popiš svou něhu, jak bys
teď mou ruku chytit chtěla
a dát si ji na svou tvář.
Popiš svou vášeň
kdy spojí se naše těla
v jednu vodu živou, vodu neperlivou.
Popiš mě, jakou bys mě chtěla
a já takovou budu, však neutvořím se
k obrazu tvému, zůstanu sama sebou
s očima, které mají více barev.
Nedokáži se popsat sama
jsem volná a ničím nespoutaná.
Nehledím zpět a mám jen teď
žít chci tvým okamžikem
když nemůžeme být spolu.
Tak popisuj....
Ať nedojdou nám slova.
Tipů: 18
» 13.07.13
» komentářů: 21
» čteno: 576(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.07.2013 - 20:37
barevné oči...to je paráda...to chce čočky:-) a nebo hrášek-y:-) máš eSTéčko
» 13.07.2013 - 20:59
básněnka: mám v očích šedou, zelenou, modrou, hnědou...nemám jednu :-)
» 13.07.2013 - 22:10
ttragelaf
.. a žár slunce je slabý. Ani zrnka písku v lybijské poušti nestačí do počtu slov.. tak popisuj
» 15.07.2013 - 21:00
krizekkk
Proč jen Ti tak rozumím. ST
» 17.07.2013 - 10:29
Moc hezké a když dojdou slova i mlčení je krásné. Mám ráda tyhle básně ze života.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vůně jahod | Následující: Dej mi