462. Panova flétna
... věnováno Zosie
» autor: robin Marnolli |
Odlétnu do dáli,
jiného kraje,
kde flétny omládly,
hudba v nich zraje.
Pokořím píšťalu,
uvězním mezi rty,
zaduji pomalu,
probudím nové sny.
V tom křídla motýlů,
něžně se zvednou,
příčné i klasické,
závistí blednou.
Tipů: 15
» 13.07.13
» komentářů: 11
» čteno: 812(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.07.2013 - 20:53
krizekkk
Povedla se. ST
» 16.07.2013 - 17:07
vavaoko: myšlenka pouhá: Mirka Hedbávná: la loba: Květka Š.: krizekkk: Kapka: básněnka: Děkuji vám všem za milé slovo.
RM.
RM.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 456. Sólová mezihra | Následující: 468. Každý déšť má svý slzy