KOLOBĚH

S řekou si plynu
rodím se ,hynu
do moře vtékám
ztrácím se-nalézám.
Všichni jsme sami
a nikdo není sám.
Dívám se do zrcadla
skrz sebe
vidím babičku
vidím své předky
jsem jejich otiskem
svět není velký
Ty a Já Jedno jsem
a když tě zraňuju
tak teče moje krev
Tma stane se světlem
prach z hvězd
rozfoukán větrem
spojil se se zemí
a z toho vzešly jsme
právě my.
Odpustím,dotknu se
odpustím všem
svým ženám
odpustím sobě že
jsem jaká jsem
Po tvářích slzy jak hrách
když nastavíš dlaně
v perly se promění
náš strach
zmizí
pak i ty mi odpustíš
S řekou plynu
do oceánu
pomaličku a někdy rychleji
přes ostré kamení
Jsem dech
těch co tu byli
Koloběh zrození a smti
Po mě nic nezůstane
to mne netrápí
dlouhé vlasy splétám
babička v zrcadle
se usmívá
jsem to já
a ona to ví....