Divochu..., sucho! Viď?!

Řeklas mi: „Divochu!“

Já na to: „Sucho, viď?
Dílku tvar, mrav tu kliď!“ —

„Leda kyt z tykadel!“
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

O hochu, sucho? Ho
udus v sudu
medu s osudem.

Jé, deci v ohni! Víno voní, viň ho, více dej.

Má, dál chvátám, hmatav chládám,
má, dálky ven nevykládám.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Den honil, o, honil, o, mě… No, po něm!, Olino-holino! Hned!
Nedul dni skutek sketů, půtek sket, u ksindlu den.
Nezasune, že? Žil blíže žen, usazen.

Zeju, Josefe, soju jez!
Zebřičkám mák čiř bez!
Žabinku pij, i pukni, baž!

Bezinku pij, i pukni, zeb!
I co, Néli, povídal sen — a nám: Satyr tu fintu zná, tlusťochu, tu choť sultán, zut, ni futry Tasmána nesladí v opilé noci.

Neveme ven,
buzena, pane, zub
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Vítej. I po pudinku k ní 'du popíjet, Ív.