Užovka Terka

Byl krásný den a užovka Terka se rozhodla, že půjde se svou kamarádkou myškou Kyškou na výlet. Šly a šly až myška Kyška spadla do velké jámy. "AU", řekla myška Kyška, když spadla. "Nestalo se ti nic?" zeptala se užovka Terka, "Nic moc, ale spadla jsem přímo na špendlík", řekla myška Kyška. "Proč by někdo dával špendlík do jámy?" zeptala se užovka Terka. "To nevím, ale je tady nějaká chodba, možná ten špendlík tu chodbu chrání" řekla Kyška."Pooozooorrr, padám!" zvolala Terka a pak už se jen ozvalo: "BUM"
Terka a Kyška vešly do té podivné chodby, kterou chránil špendlík. Byla tam tma a vlhko, takže se trošku bály, ale byly dvě, takže to byl opravdu malý strach. Šly a šly až narazily na žebřík. Tedy na žebřík narazila doslova Kyška, když o něj zakopla. "to je zvláštní", řekla Terka "uprostřed chodby leží žebřík, proč ho tady někdo nechával?" "To je jedno, ale bude se nám hodit, až půjdeme zpátky, z té jámy bychom jen tak samy nevylezly."
Terka a Kyška se rozhodly, že ještě chvíli budou zkoumat tu tajnou a divnou chodbu. Šly tedy dál a v tom Terka, jak se tak plazí, narazila na klíč, byl trochu rezavý a hodně starý a opotřebovaný, ale Terka s Kyškou si řekly, že nic v té chodbě není jen tak a tak si Terka připevnila klíč ke svému hadímu ocásku.
A zase se plazily a šly a Kyška si začala stěžovat, že už ji bolí nohy, no Terka si stěžovat nemohla, protože jako správná užovka žádné nohy nemá. Terka řekla Kyšce, že si na chvíli odpočinou, jen co napočítají do 30.
(1, 2, 3, 4, 5, 6, 7... 29, 30)
Po kratičkém odpočinku se vydaly dál, jenže po pár krocích už nebylo kam jít dál, před nimi stály silné dubové dveře, pobité ocelovými hřeby a opásané ocelovými pláty. Vypadaly úplně nedobytně. Kyška zkusila vzít za kliku, ale nešlo to. Kyšku napadlo, že by mohly použít ten klíč, co našly, jenže nikde neviděla klíčovou dírku. V tom Terka zvolala "už ji vidím" Klíčová dírka byla téměř u země, kde ji viděla Terka, ale Kyška ne. Vyzkoušely klíč do té podivné klíčové dírky u země a vida, šlo to. Když otevřely dveře, nevěřily svým očím...
A vy teď hádejte, co za těmi dveřmi bylo...
A za těmi dveřmi byli další dveře .A postupovali až za těmi 100 dveřmi .byl POKLAD.Ale vzali si jenom trochu.A tou cestou si řekli že tou cestou nikdy nepůjdou. a to je konec POHÁDKY