Prázdná noční obloha

Noční obloha už spí,
Tvé torzo není v ní,
hledám Tě na ní marně,
zbytečný pohled plný vášně.

Prázdné místo, už nesvítíš,
zbyla jen samota a Ty to víš,
rozlámaná na tisíc střepů,
hledám i za jasných dnů.

Roztroušená po celém světě,
netoužím po žádné jiné,
jsi neskutečně jediná,
jedinečně skutečná,

Kvůli mě jsou noci prázdné,
věřte, myslím to vážně,
já ji shodil z nebes na zem,
když choval jsem se jako blázen.

Omlouvám se, lituji, úplně za všechny,
že jsem navždy zmařil jejich sny,
už nenajdou svoji cestu noční,
nechtěl jsem to takhle nechat skončit.

Snad mi někdy prominou,
než mé srdce roztrhnou,
byl jsem sobec, je to hřích,
pohřběte mě na růžích.

Kdysi tam byla, Večernice,
nevyjde už nikdy více,
malá naděje a v duši chlad,
třeba, někdy, doufám, snad…