Tůňky

Na prameni dívčího vlasu,
drží se odvážný pavouk
všemi nohami,
je to Křižník 8.

Tak ho nazývají říční děti,
přičemž osmičku
místo výslovnosti,
kreslí do vzduchu
nakrčeným prstem.

Z potoka se láme
drsný skřek oslizlých žabáků;
polibte prosím prince,
dožadují se v žabštině.

Žabák s odulými rty
vyskočí si vysoko,
leč žádné nezbednici
nespadne do klína...

....třeba se najde....ta....Tvá....vyvolená....

šeptají v dlouhých pomlkách
seschlými korunami
stařenky vrby,
sklánící v předklonu
svá těla, aby neupadly vyčerpáním.

Mají roky,
stejně jako místní tůňky
v kterých plavou
smutní žabáci,
čekající na první pusu...

...třeba se poté skutečně promění
v krásné prince s moudrýma očima;
báchorka se promítne do reality
jako šťastný příběh
plný lásky, který
píše život...

Jako "lav" story pro nezadané.

S bujnou fantazií.

Ta je důležitá nejen pro básníky…

…ale i pro zvídavé čtenáře.