Jak jsem se stal členem poslanecké sněmovny.

Jak jsem se stal členem poslanecké sněmovny.
(Příběh ´´Obyčejného člověka´´ )

Již jako malinký jinoch jsem byl značně soutěživé dítě. Již ve školce jsem vynikal v soutěži ´´Sprint na předem určený nočník´´ a vždy jsem chtěl být samozřejmě první.
Někdy… pravda, jsem nedoběhl do cíle, ale… první jsem přeci jen byl. Úspěch byl v každém případě zaručen. Spolužačky a spolužáci se nadšeně plácali po kolenou, někdy i po zemi, panovala veselá nálada a nadšení z mého obrovského výkonu, zkrátka… byl jsem slavný…
Horší to bylo s paní vychovatelkou. Zřejmě fandila jinému týmu, než tomu, ve kterém moje ´´Maličkost´´ získávala takřka pravidelné úspěchy. Její nesportovní chování vždy dospělo do takové brutality, že mne vždy mučila vodou a mýdlem na velice citlivém pozadí a pravidelnými údery rákosky ze mne přebytečnou vodu vyklepávala. Mnohdy si důtku musela přeložit z jedné ruky do druhé, nebyla jistě ve správné formě. Postupně se, samozřejmě, mojí zásluhou, její fyzická kondice závratným tempem zvyšovala a vzájemné souboje s ní mne již tehdy utvrdili, že ´´fair play hra´´ je velkou pověrou.
Takové zjištění mi dodnes v mé zodpovědné a tvořivé práci pomáhá a je to nakonec při mé profesi to nejdůležitější. Navíc… profesionálním přístupem mi již v dětství natolik zdokonalila můj hlas, že při mých veledůležitých příspěvcích zásadně vypínají mikrofony a odcházejí ze sněmovního sálu. Můj vytrénovaný, mocný hlas, který je slyšet až do parlamentního bufetu, je vždy donutí investovat do značného množství alkoholických nápojů, takže svou indispozicí, po mém krátkém, pětihodinovém projevu, nejsou většinou schopni dostavit se k žádnému důležitému sněmovnímu hlasování, takže má strana, s příznačným názvem ´´WC´´ vždy s přehledem přehlasuje ostatní politické strany. Jsme dokonce natolik zruční a fundovaní, že většinou přehlasujeme i sami sebe. Výhodou pro nás je fakt, že mimo nás většinou v sále prakticky nikdo není.
Jen… snad… mrzí mne, že náš předseda Víroslav Bartoš zásadně souhlasí proti. Nevím, jestli je to tím, že je výhradním ´´šéfem´´ a zároveň také majitelem a také svým výhradním společníkem naší strany, nebo… ale, rád jeho hlasování musím uznat.

…… „Kadle… co je… nespi!!!“, upozornila mne kolegyně, sedící vedle mě, jemným kopancem do holeně. „Hlasuje se!!!“. „Áaa……….. o čem???...... Jsem pro…, stlačil jsem hlasovací tlačítko a zdvihl svou pravou paži………………