Poslední šach v tahu

Pozoruji jak král padá k zemi, zatímco se země opírá o dešťové kapky v oblacích. Nestálých svatých míst přibývá, stejně jako ztracených poutníků osvícených jedinou hvězdou. S námi můžete dojít mnohem dál, ale nikdy s námi nezůstanete do konce. Kromě svých vlastní iluzí si tvořím i cizí. Pohlédnu do tváře královně s vykousnutým okem a trnem v uchu. Nikdo si nikdy nepomyslí, že jsem jí to udělal já. Zakopnul jsem o kaštan a svým způsobem stále letím.