Anémie...

Mám obehranou desku
místo jehly
rudý zvlněný vlas
aby její píseň nezraňovala
mitrální chlopně
poslouchám
v mém čistém vesmíru
tu dlouhou pískavou melodii
co zní zářivým kvadrantem Gama
song o nevinném žíznivém setkání dvou pijících duší
sedíc
daleko
v krabici od banánů
mám
(lehce udivená)
jedno obočí přísně zvedlé
že jí rozumím a druhé s bezřasým okem
uslzené nad prokletým světem
děravých plyšových hraček
a při tom jsem lehce anemická
chtěla jsem se ...
rozkošně zabít barvami hvězd
neb já jsem v jiné dimenzi
kde obětinou krvavého rituálu v srdci
znovu levotočivě (za) Z.Á.Ř.Í.M.
jsem totiž F.É.N.I.X.
vlastně ani nevím
zda ještě chci vzněcovat požár v plyšové srsti
neb ve mně něco umírá a zároveň se rodí


zda ještě vůbec něco chci
zatím jdu vyměnit ten vlas...vypadá totiž v záhybech plyše jako had