Den jako ztracené kladívko Kašpara Huttera

v tyglíku dozrála zajímavá báseň...asi homunkulus

básněnka: ..a Tvoje píseň zazněla.. vložíme šém do čela. :)

...i báseň je tak trošku alchymie - někdy po vzniku jen pšoukne a jindy se třeskem tvoří vesmír...
...většina je jich ale mezi...

vážně opět povedené:))ST!

*
dnešek zítra je
zavátých řada stop
čas uplouvá
doba tvá
součet dob
tak to je
a jinak nebude
leda tak na křídlech snů
se vracet

:-)

Za oknem laboratoře
Marie Curie tleská***

Lota: Díky za básničku. :)

churry: Děkuji za besedu. :)

Alchymie slov, chtělo by se řict. Tvé přesně vedené řezy ukazují však spíš na brilantního chirurga, než kouzelníka. Zdravi kolega z patologie :) a absolutně jedna, samozřejmě

Jde jen oj edno: Správně do toho praštit. Máš ST

Směs, která vykouzlila pohodu, ST.

Hezky se mi četlo, fakt..ST

Návrat. Věčná potřeba citlivých... ST

Koktejl podivuhodností

koketuji s ST.. :)

Díky i zbytku osazenstva, bylo to jen pár popěvků. Nic co by nám mělo zavařit naše kedlubničky, nebo nás vystřelit do věčné blaženosti. Prostě la, la.. děkuju.

máš na mysli Huttera z Kladiva na čarodějnice?

ST
z Šumperského soudnictví
i za Bobliga z z Edelstadtu!

už to bublá, už to kvasí
odhrnuju svoje vlasy
abych dobře viděla
vodu barvit doběla :-)))
....dobré téma, Kajuto, klaním se tvé bezbřehé fantazii...

René Vulkán: Ano. Jeho. Přišlo mi tak na jazyk, že bych mohl použít syrový příměr vztažený na tohoto nechvalně proslulého ochcapruta k vyjádření jakéhosi pocitu prázdnoty, marnosti a nekonečného hledání našeho alchymisty.

Díky všem, ještě jednou. :)

Verena: Klaním se improvizačním schopnostem.