Čas rány nezahojí

City se prý nedají cítit,
tvé voní.
Na světelná staletí daleko
jako barevný podzim
na bodlácích kaktusu.
(bolestivě,
asi si to znala..)

Oči zhasínají pod tíhou noci
slunce je siluetou minulosti
nevkradou se útržky jiných světů.
Odletěly
na perutích společných labyrintů.

Kol krku nosit oprátku
složenou dekadencí snů zmařených
iluzorní víly roztančí opar
mlhavý..
..v odrazu vzpomínek.

Vím, že jsem měl dávno zapomenout,
ale s tebou se usíná líp,
i když spím bez tebe.