~Bosá princezna~

..o jedné princezně,dvorních dámách,kobercích,dešti a tak dále a tak dále a tak dále..

~~~~~~~~~~
Žila jedna princezna
krásná a moc líbezná
s vlasy barvy kaštanů
česané jen na stranu.
Střevíčky nerada nosí
všichni proto chodí bosí
v zámku to však nevadí
na kobercích nestudí.

Dnes chtěla jít do zahrady
na červené,na jahody
tak bosá běží po schodech
král si jenom ách,povzdech.
I dvorní dámy bez střevíčků
mají to snad jak rozcvičku
teď přeskakují kamínky
dvě z nich spadly do tůňky.

Honem z tůňky dámy lezou
na šatech se žáby svezou
jú,jak je dámy uviděly
z leknutí škytat začaly.
Ty dvě mokré dvorní dámy
čvachtají teď spodničkami
na záhonku princezna
už jahod plný košík má.

Dvorní dámy,stále bez bot
všechno je píchá,óch a saprlót
teď si sednou na lavičky
a foukají si na nožičky.
Každá drží ten svůj vějíř
hej,pane králi,na co hledíš?
Vidíš,tam se směje tvoje milá
princeznička roztomilá.

Královské boty vyzul si král
přes rameno své boty si dal
na cestu parkem se vypravil
každý kamínek i on ucítil.
Tak zavolal dvorního správce
zahradníka a taky tkalce
a rozkázal všem nakonec
že každá cesta musí mít koberec.

Když bude pršet anebo lít
všechny koberce se musí poklidit
rychle však přišly některé deště
koberce moknou ještě a ještě.
Pak visí ty koberce ze zahrady
přes zábradlí,pod nimi louže vody
kuchtíčci co zámkem jídlo roznáší
pádem to většinou odnáší.

Teď je ta líbezná princezna
smutná a nešťastná,to se pozná
ten princ už ji nechtěl za ženu
ve vašem zámku je to jak v bazénu.
Tak dost.A pan král rozkázal
aby se každý koberec sroloval
ze zábradlí a z každé cestičky
ševci měli práci šít nové střevíčky.

A od ranního kuropění
jsou všichni bosí hned obouváni
bez bot se smí běhat po trávníku
a ne po královském po chodníku.
Zámek se vysušil a celý naleštil
pak přijel princ,princeznu potěšil
za dva dny se svatba konala
a střevíčková princezna
se zase usmála.

V královském znaku je zlatý střevíc

~~Levý?Pravý?A víc už nic~~

~~~~~~~~~
a dámy,jsou tu žáby...