Smutek a samota

Po delší době konečně nová báseň.. Ale není to nic veselého, ostatně jako vždy..
» autorka: charibeja
Zapálím další černou svíci,
smutek a samota, mí věrní společníci
opět mě přišli navštívit,
jak bych bez nich mohla být?

I když se usmívám, nikdo neví,
kolik trápení skrývám za úsměvy,
i když se snažím silná být,
jak dlouho takhle dokážu žít?

Můj život se jen tak nezmění,
zítřek přinese nová trápení,
jen chvilku, prosím, nechte mě snít,
že tenhle svět může lepší být.
Tipů: 19
» 24.04.13
» komentářů: 6
» čteno: 974(15)
» posláno: 0


» 24.04.2013 - 11:03
Jejda! V pětadvaseti letech takové řeči? Celej svět Ti leží u nohou. Když to nešlo takto, tak to zkus jinak..
Usměj se. Dám Ti za to ST
» 24.04.2013 - 11:16
.
i já se s ST připojuji
život je svou složitostí těžký
jen tupec si to nepřipouští
ale jsou i okamžiky tak úchvatné
že obarví nám žití do krásy
a žijeme z nich jako z potravy
...
ale moc Tě chápu, jak by ne
;)
» 24.04.2013 - 12:08
Trochu jinak...ta černá svíce z Babylonu, kdepak s ní lítáš děvče při tvém shonu, neteskni, nežaluj si a dej smutky k ledu, žij si a nezoufej, neb dny jsou plné medu, STačí jen ochutnat ...
» 24.04.2013 - 12:19
Děkuji za pěkné komentáře. Zajímavé je, že tuhle báseň jsem psala v docela optimistické náladě, holt veselý básničky mi prostě nejdou :)
» 24.04.2013 - 19:57
Často za maskou úsměvu
lidem nebývá do zpěvu..
Moc hezky napsané a doSt smutné
však ono se jistě brzy vyčasí-sluníčko jde naproti)
» 28.04.2013 - 09:10
BL. Bude lépe.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pohřeb srdce | Následující: Půjdu za tebou

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku