nevím kudy

tady jde o to
že když mi ukážeš nejdál co můžeš
tak já ukážu ještě o kousek dál
i kdyby to bylo jenom o vzdálenost
myšlenky na myšlenku o pomyslný vzdálenosti
mezi nejvzdálenější hranicí a vším co je o kousek
dál
o mně se ví, že nemám rád
že pohrdám
tímhle světem a že nerozumím jeho
pravidlům
kdyby černá brala bílou a já prostě
dokázal všechno vytěsnit
do hranic dosažitelnýho a mít z toho
potěšení
bylo by to všechno jednodušší
a my bychom měli jednu duši
a víc těl, a já vim že to není ode mě
ale pořád je to
takový nějak hezký
i když je mi z toho na blití