J. H. K.

J. H. K. idole perverze,
chci psát jako ty,
poruč mé ruce blaze,
pošli ji do temnoty.

Do temnoty za mou hvězdou,
abych nehnil sám,
vyhoď mne tam třeba s kletbou,
s růží v ruce půjdu tam.

Místo růže láhev radši,
co kdybych byl v nesnázích,
kdyby mě tam ňácí sráči,
chtěli sežrat ve škvarcích?

Nedal bych se zas tak snadno,
vzpíral se a nadával,
láhev vypil až na dno,
rozbil a střepy je požezal.

Rozřezal bych jejich hrdla,
a pak se koupal v proudech krve,
těla by už dávno zchladla,
když čekal jsem na tebe.