Básníku!

Něco pro Annihilation.
» autor: PierRe Vesper
Básníku, básníku, ty divný tvore,
proč jsi se narodil do těhle hoven?
S úsměvem na rtech zabíjíš slova,
snažíš se veršovat zas a znova.
Když slova stejně končí, je to krásné.
Nastává však nová doba,
kdo končí to krásné.
Nemůžeš pochopit sám sebe.
Na cestě zůstáváš sám.
Pustá a mrtvá krajina tě děsí,
máš žízeň, hlad a vidiny.
vidiny, jak tě trhají běsi.
Tak básníku, kde jsi, kde jsi?
Tipů: 3
» 12.04.13
» komentářů: 0
» čteno: 744(11)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: D. E. P. R. E. S. E. - Staré dobré časy | Následující: Luna

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku