…jako bych někdy uvnitř umírala
...
» autorka: básněnka |
Nemusím bezslunečno
náklad neutrálních pocitů
ticho před bouří ve sklence sody
pomalé umírání zvané realita
dny bez víry v něco lepšího
nemusím dělat nic co nechci…
ale mám přání k neumírání…tvý horký dlaně
k neumírání...
náklad neutrálních pocitů
ticho před bouří ve sklence sody
pomalé umírání zvané realita
dny bez víry v něco lepšího
nemusím dělat nic co nechci…
ale mám přání k neumírání…tvý horký dlaně
k neumírání...
Tipů: 27
» 08.04.13
» komentářů: 27
» čteno: 672(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.04.2013 - 20:24
krizekkk
Má horká dlaň tak brzy nevychladne. Nebo možná už za minutu. Netušíme... To ví jen On. :-) ST
» 10.04.2013 - 11:34
... umíráme vlastně každou vteřinu , ale málo si to uvědomujeme .Honosně tomu říkáme život . ST Jirka
» 10.04.2013 - 13:52
...zataženo až černo, ale na mě to nemá, počkám si...
teplé dlaně..:-)
teplé dlaně..:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dřímám ... | Následující: Krabička poslední zách(b)rany …