Odpolední vzpomínka

Máš mnoho jmen trojjediná
prázdnoto věčnosti. Žiješ stále,
a přesto pro nás smrtelná jen
zpola. Vidí tě každý, ale ne
každý tě chápe. Ani já tě
nechápu. Vidíme totiž jenom
tebe, ale ne skrz tebe.
jsi stálee v nekonečnosti,
jsi pro všechny, jsi jen pro mě.
Jsi znamením krve a zmaru,
utrpení, sebeobětování, naděje.
Vysvobození vykoupené bolestí.
Jsi námá jako Vesper,
První noční přízrak. Královna
noci, židovská Ester,
Venuše a hlavně pod jménem
nejkrutějším...Večernice.