Vyhořelý auto
CCCXXVII.
» autor: robin Marnolli |
Víš...
občas se ptám...
nevim,
ve který jsme vlastně stanici metra.
Jsi schovaná za brejle,
a tvý bílý náhrobky,
mi nic neřeknou.
Ty skláníš oči k zemi,
máš roušku přez ústa
a náš vztah má výbavu asi jako...
...vyhořelý auto.
občas se ptám...
nevim,
ve který jsme vlastně stanici metra.
Jsi schovaná za brejle,
a tvý bílý náhrobky,
mi nic neřeknou.
Ty skláníš oči k zemi,
máš roušku přez ústa
a náš vztah má výbavu asi jako...
...vyhořelý auto.
Tipů: 11
» 05.04.13
» komentářů: 9
» čteno: 744(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Obrazárny pocitů
» 05.04.2013 - 20:40
krizekkk
Něco v tom je. .-) st
» 05.04.2013 - 21:14
je smutný,když umřela slova k dialogu
je ještě smutnější, když odejdou i city..
je ještě smutnější, když odejdou i city..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vysedávání na střeše | Následující: S někým uvnitř