Svět krajek a snů

Možná by bylo fajn
být chvíli bez života
a jako panenka
pozorovat svět
a odpočívat
ve své kráse

V porcelánové hlavě
mít příjemné prázdno
bez překotných myšlenek
a v hrudi neslyšet
své ustrašené srdce

Nechat si česat vlasy
nějakou malou holčičkou
nebo sběratelkou,
střídat šaty
(hlavně ne podle mé nálady),
být princeznou,
kuchařkou
či kominíkem

Být vším a nikým,
odpočinout si od lidskosti,
která někdy tak bolí

Odpočinout si…

Pak být vždy připravena
na něčí náruč,
zájem
a lásku

Zdá se mi to,
nebo jsou malé holky,
panenky a matky
z jednoho světa?

Světa, kde bereme sílu bez slz…

snad i z něj držíme tvar našeho osudu
Světa snů, dotyků a krajek,
Světa polibků z modrých dálek
Světa, bez kterého být nechci, a nebudu