Jsem sám v zemi zrcadel....

V dešti průhledných střel
slova do vzpomínek ztrácí
jsem sám v zemi zrcadel
když umírají ptáci...
davy šílí na bohoslužbě ulitností
když slunce milence nehostí
mraky v tichosti hledají svá jména
jméno na pocit si nevzpomíná
nemá ani vlastní tvář,kde zbyly slova
co do srdce se schová...
když proletí ten šíp co šance vzal
studený vítr z polí vlál
okovy na ruce,ticho se pohostí
smrt klepe na dveře
z tváře cizích hloupostí
mlčí v tmách i na křídlech
"Které berou Dech
které berou Dech"
všednosti zrození
nebeská znamení
Jsem sám v zemi ZRCADEL.