Vždycky chtěl hrát...vždycky
...kytara je fajn nástroj
.........................................................CCCIV.
» autor: robin Marnolli |
V tom baru,
vždycky chtěl hrát na kytaru,
na tu šestiproudou dálnici.
má z toho zimnici,
když zvony lan se rozezvoní,
zvony kovových lan,
- jak voní!
Bříšky svých prstů,
pobíhá po té dálnici,
která napůl železnicí je,
když protkána pražci,
a černým asfaltem,
tělo prázdné rozvibruje.
Duté jako starou vrbu,
která tóny procitne ze spánku,
z hrdla vylétne na sta skřivánků,
kteří posedají na hosty okolo.
A když doznějí jejich hlasy...
.
.
.
"Dáte si ještě něco?
Zavíráme!"
vždycky chtěl hrát na kytaru,
na tu šestiproudou dálnici.
má z toho zimnici,
když zvony lan se rozezvoní,
zvony kovových lan,
- jak voní!
Bříšky svých prstů,
pobíhá po té dálnici,
která napůl železnicí je,
když protkána pražci,
a černým asfaltem,
tělo prázdné rozvibruje.
Duté jako starou vrbu,
která tóny procitne ze spánku,
z hrdla vylétne na sta skřivánků,
kteří posedají na hosty okolo.
A když doznějí jejich hlasy...
.
.
.
"Dáte si ještě něco?
Zavíráme!"
Tipů: 15
» 03.04.13
» komentářů: 10
» čteno: 809(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.04.2013 - 11:38
vavaoko: severanka: Kapka: jantar: básněnka:
děkuji všem za přízeň.
děkuji všem za přízeň.
» 03.04.2013 - 17:18
Večery s kytarou a sklenicí vína a k tomu oheň pod modrou oblohou... už aby to bylo!... tak tohle jsi mi připomněl :-)
» 03.04.2013 - 20:38
krásný okamžiky ... jak moc toužíme si je v sobě udržet, tak ještě jednu..
» 04.04.2013 - 18:01
krizekkk
Šestistrunné dálnici ST. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hladím stromy | Následující: Vysedávání na střeše