Staromák

V dlažebních koSTkách zapomenut cit, sněhem bílo a v duši klid?

moc hezky napsané.

Zas rande u hodin ti čas tam přichystá
A láska přiběhne. Jo. Tím buď si jiSTá.

STaroměstská pociťovka

Magické cosi, historií opředené

ztratila pocit
že ho ještě má
mezi dlažební kostky
zapadla slova
o důvěře a milování...
sněhobílé koulování... nezachrání... rozpadající se svět

ST

vavaoko: robin Marnolli: Kajuta: jantar: básněnka:děkuji vám!:-)

ST

sněhobílo---bim bam...dost...

Velká smutek v málu...ST!

V 5 hodin u hodin...nepřišla....kytku zahodim.

možná chtěl...čas nepřítel...

Zahřála u duše
prapravnuk Hanuše;-)

láska ... mocné čarokrásno, kouzelné jako Staromák...

zenge: j.m.: Kapka: labuť: Květka Š.: děkuji!:-)

zelená víla: ano,lásky čarokrásno!Tady ovšem zhaslo...:-(

j.m.:...že z dálky neslyšel ten hlas?!
A tak se nesešli
u Orloje
v ten pravý čas!
Volala:Lásko moje,zkusíme to zas?
:-)

krásná...***

plná a silná..!**

pěkné

Tikám... :-)

Sice už jsem STaromák jednou kontroloval, cenzuroval a komentoval ve "vzkazu", ale zapoměl jsem dát ST ' Jako 6-letému klukovi mi na Staromáku u sochy Jana Husa u bazénu u jeho nohou do něho spadla skleněnka, po které jsem dlouho smutnil. Ty po lásce. Po lásce se nesmutní, přijde nová ! I pro tebe, severanko ! A možná, že jí sem dáš novou báseň !

Hezká, ST.

Mám rád noční Prahu. Tak ve čtyři hodiny ráno, když poslední opilci zapadli do peřin a holubi ještě nevylétli z vikýřů. Procházka s fotoaparátem a paní nostalgií, dobrodružství hledání světla a stínů a nakonec (snad) nacházení - i té lásky...

ST***

Bílé kříže na dláždění
je tam smrt a přec tam není
smrtka z orloje nemůže
podávám ti rudé růže
Láska nikdy neumírá
nevlastní a neupírá
ŠEL PRYČ? DOBŘE!
s láskou vřele
pošli ho i do pr ádelny s jeho špinavým prádlem

Líbí

bum...smrtka si zlomila kotník...ručičky se rozběhly...a někde zazvonilo...