Opona

Opona padá, představení končí,
poslední návštěvník odchází,
zůstávám v sále,
v myšlenkách příběh přehrávám…

Zdánlivě dlouhý a nekonečný,
přitom velmi krátký ve vteřině vše zmizí,
ústa mlčí, duše ze všech sil křičí,
ještě pár minut navíc…

Jenže nezbývá víc než odejít,
dalším příběhům vstříc,
odcházím, zhasínám,
se slzou v očích vzpomínám…