Z pramenu životních osudu...
osudu-potůčky-řeky.
» autor: radek oslov |
Kameny v proudu času
hledají slova vzdálená
láska je v dálce
jak světla ze zrcadla
když pozná krasu
co je tak zhmotnělá
Možná ti stíny patří?
Ještě se ptej?
když jsi tak bloudila
sama si polibek dej
naděje zmizela
A já se třesu...
šeptá ještě teču
Ještě teču...
dál neuteču
když do účesu
tu tvou svobodu
Z pramenu životních osudu.
hledají slova vzdálená
láska je v dálce
jak světla ze zrcadla
když pozná krasu
co je tak zhmotnělá
Možná ti stíny patří?
Ještě se ptej?
když jsi tak bloudila
sama si polibek dej
naděje zmizela
A já se třesu...
šeptá ještě teču
Ještě teču...
dál neuteču
když do účesu
tu tvou svobodu
Z pramenu životních osudu.
Tipů: 3
» 26.03.13
» komentářů: 0
» čteno: 537(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sluneční paprsky do očí bijí.... | Následující: Možná jsem lhářem...