Synonymum Věčnosti

Studený dech ze záhrobí,
hnilobný a tuze zkažený,
kříž a tma se spolu snoubí,
jak do těla nůž vražený.

Smilovat se se Smrtí?
To je přece nepřípustné...

Každého život jednou donutí
uvědomit si, že všechno jednou zpustne.

Stářím, věky, opotřebením,
lidé jsou prachem - fosilie kamením.

Život nás naučí posuzovat,
život nás naučí milovat a nenávidět,
život nás naučí říkat: Miluji Tě, mám Tě rád...


Ale nikdy nám nevtluče do hlavy
(nebeským kladivem s bleskovou rukojetí)
víc, než je dobré o bytí na Zemi vědět.


Od toho jsou jiné sféry a dimenze,
které jsou mezi námi, v nás,
ale poněkud mimo naše přirozené instinkty.


Jak praví Osud:

Jednou provždy je Věčnost
a ve Věčnosti se ztratí pokaždé všechno…


…vyjma myšlenek a pocitů,
proplouvajících éterem vzduchoprázdna.



Ty jsou synonymem Věčnosti věčností…