Můj hrob

XII. ...viz profil
» autor: robin Marnolli
Dnes nemám velmi dobrý den,
jsem v černý závoj oblečen
černý závoj, černý šat.
Kam si půjdu poplakat?

Já v minulosti kluka znal,
co svoje cesty narovnal,
a nechtěl křivákem už být,
to tělo vidím v rakvi tlít.

Po týdnu na hřbitov jdu sám,
náhrobek už je vytesán,
a na něm jméno hodně známý,
jak vlastní podpis připadá mi.

Tak hodně dlouho jsem tam stál,
nesmál se, ani neplakal,
a v sobě jsem pak lítost měl,
- na kluka každý zapomněl.
Tipů: 6
» 21.03.13
» komentářů: 6
» čteno: 664(13)
» posláno: 0
Ze sbírky: Pocity mládí


» 21.03.2013 - 14:55
Milé, čtivé rýmy co do zpracování, i když téma je poněkud smutné.
» 21.03.2013 - 16:45
St za myšlenku...
» 21.03.2013 - 18:50
J.F.Julián
to je moje gusto! st
» 21.03.2013 - 18:52
J.F.Julián: Tak teda dobře:-)
» 22.03.2013 - 07:29
Smutně, ale už je vidět růst...
» 22.03.2013 - 08:01
labuť: těší mne, že ty ho vidíš, já mám asi slabý zrak:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dopis | Následující: Dnešní

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.