BARVY SVĚTLA A SLOV
Červená Opice Žere Zelený Meloun Fakira.
Tak jdou za sebou barvy spektra, v začátečních písmenech této věty : červená,
oranžová, žlutá, zelená modrá, fialová.
Není to malý zázrak že smíchané dohromdy
tvoří denní světlo ? A denní světlo
je zase do barev rozloží ?
A co se nových slov týče : Zdají se mi sny v české, německé a občas i v anglické řeči. Jedné noci před několika roky se mi zdál sen v angličtině. Seděl jsem v nějakém baru vedle mladé, asi dvacetileté dívky. Byl jsem o její věk starší a bavili jsme se spolu. O čem, to už dnes nevím. Pamatuji si jen, že mi v rozhovoru řekla : " You are an old, sulky man. " Ráno po probuzení jsem se musel podívat do anglicko-německého slovníku, co sulky znamená. Věděl jsem jen, že ten výraz znamená ve sportu dvojkolový vozík, na němž sedí jockey a vozík je tažen závodním koněm. Druhý význam jsem neznal. Znamená mrzutý, nevrlý, zasmušilý. Někdy mne napadne i nové české slovo, ale nechávám si je pro sebe, nejsem Kolár, Jungman, Pavel Eisner nebo jiný filolog.
» autor: Jan Maren |
Je mi nyní, jako bych každý den žil nově,
a těšil se v něm v každém novém slově.
Na počátku bylo slovo, to slovo
bylo u Boha a to slovo bylo Bůh.
Kytice pestrá, pestrý vějíř stuh.
Básník to tuší že má v duši duhu.
A když jde světlo spát, má každá růže
jen na sobě a kolem samou černou stuhu.
Barvy jdou také spát, jsou bez pestrosti,
září jen, když světlo je opět hostí.
A když jde básník spát, sní ve snu zase slova,
jsou často bláznivá, často zcela nová,
a dosud neslýchaná ve své maškarádě.
Básník je sbírá v té snové zahradě,
a ráno na papír je možná vrhává
do veršů či do pvídky je poté strhává,
protože Pámbu také nikdy nespí,
a Duch člověka také neustále bdí,
ve světle ranních červánků,
i v noci ve hlubokém spánku. . .. .
a těšil se v něm v každém novém slově.
Na počátku bylo slovo, to slovo
bylo u Boha a to slovo bylo Bůh.
Kytice pestrá, pestrý vějíř stuh.
Básník to tuší že má v duši duhu.
A když jde světlo spát, má každá růže
jen na sobě a kolem samou černou stuhu.
Barvy jdou také spát, jsou bez pestrosti,
září jen, když světlo je opět hostí.
A když jde básník spát, sní ve snu zase slova,
jsou často bláznivá, často zcela nová,
a dosud neslýchaná ve své maškarádě.
Básník je sbírá v té snové zahradě,
a ráno na papír je možná vrhává
do veršů či do pvídky je poté strhává,
protože Pámbu také nikdy nespí,
a Duch člověka také neustále bdí,
ve světle ranních červánků,
i v noci ve hlubokém spánku. . .. .
Tipů: 8
» 21.03.13
» komentářů: 3
» čteno: 737(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.03.2013 - 10:28
V té zahradě jsou všechny barvy duhy
černá pouze obklopuje tělo
aby i v pestrosti bdělo.....
Culda sní sny barevné, ale někdy jsou tedy i hororové a to je potom hrůza, až lekne se má můza a vezme nohy na ramena))).
Hezká básnička.St a culík přidám)
černá pouze obklopuje tělo
aby i v pestrosti bdělo.....
Culda sní sny barevné, ale někdy jsou tedy i hororové a to je potom hrůza, až lekne se má můza a vezme nohy na ramena))).
Hezká básnička.St a culík přidám)
» 21.03.2013 - 11:52
krizekkk
ST...barevná
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: V SAMETOVÝ REVOLUCI | Následující: PŘÁL BYCH