Bezejmenná

***


šeptala jsi
teď porozumíš zemi
na které se mnou ležíš
tak obrazně
až cítíš trávu
v uzlinách svalů
a míchou ti protéká
rozvodněná řeka
touhy a citů
jsi nedostižná v tom okamžiku
kdy si sedáš
na divoké koně zítřků
kteří jsou ještě v nedohlednu
ale s tvým prvým
výkřikem ukojené touhy
se stanou skutečností
dnešní noci



vrůstáš mi
do popálených rukou
svou nahotou
co se vlévá do mého těla
při každém tvém dosednutí
a přilétají k nám divocí ptáci
aby u nás spočinuli
než je v sobě pohltí
nekonečný prostor
Boží lásky


***