Lanový most

.

Jdeme dál s hloubkou
co v nás váží
lana smotaná
zachytávajíce se o plíce-stěn

každý návod na sestavení
bývá někdy otevřen

s melodií přílivů
tisknou se těla
vzdálená

jdeme dál
ač ta cena
co v nás váží
bývá někdy šílená

a platíme daň z oblaků
stále hledáme cesty domů
váhavé

doufaje v přízeň zázraků
že nás anděl perutěmi obejme

znovuzrozená vášeň
prší ve hvězdách
úsměvů

jako vločky
rosteš z popela
a stavíš se schodům
v žár

příští návštěva Venušina chrámu
přetéká mízou
tvého dechu
je zlomená

mince na lemu pláště
snítka štěstí
osvobození
je nekonečný dar

kdo doufal v útěchu
utíká tam v mokřad vin

natažené ruce
a na rtech tónů pár
v duší sladký stín

jdeme dál..

do kotoučů
propojených
klidných vod

pod povrch
ledů Antarktidských
lana navazují
můj plíco-vod

a to je konec konce
začátek začátků

u gordického zvonce
rozsekáme lásku do plátků

city tříbí vzduch

.