Bolesti» autorka: jantar |
zametám minulost
z lopatky mě uniká
a stejně stačí šeptem
artikulovat zvláštní slova
pomněnky našeho svědomí
co se ztratilo
ti už nepovím
převléknu se jen ze šatů
s odpáranými hvězdami
v průvanu našich cest
otvírají se rány
zatvrzelých bolestí
od zdi ke zdi
ostražitost v očních panenkách
neohlížím se
kola roztočená
dozadu už nepojedou
na špičku nože nabírám zaklínadlo
chtěla bych být mlčenlivým kamenem
z lopatky mě uniká
a stejně stačí šeptem
artikulovat zvláštní slova
pomněnky našeho svědomí
co se ztratilo
ti už nepovím
převléknu se jen ze šatů
s odpáranými hvězdami
v průvanu našich cest
otvírají se rány
zatvrzelých bolestí
od zdi ke zdi
ostražitost v očních panenkách
neohlížím se
kola roztočená
dozadu už nepojedou
na špičku nože nabírám zaklínadlo
chtěla bych být mlčenlivým kamenem
Tipů: 22
» 17.03.13
» komentářů: 23
» čteno: 626(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.03.2013 - 09:28
krizekkk
1 
No, mě jsi taky zamyslela, ale jsem z toho jelen. :-)
Určitě to něco vyjadřuje... :-) ST
Určitě to něco vyjadřuje... :-) ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Divný poeta | Následující: Zmatena slastí